Plot je jednou z věcí, které považujeme za samozřejmost, zvláště pokud máme vlastní pozemek. A je to pochopitelné, koneckonců nikdo nechce, aby nám po zahradě chodili cizí lidé, o zlodějích ani nemluvě. A právě oplocení je tou první a zdaleka nejjednodušší zábranou, kterou můžeme mít. Navíc má i tu funkci, že zabrání našim domácím zvířatům, aby například vběhla na silnici a způsobila potíže. Rozhodně se tedy investice do něj vyplatí.
Při jeho navrhování však zjistíme, že bývá rozdělen na jednotlivé části. Plotový panel pak tvoří základ, a více vedle sebe nám vytvoří plot. Tyto panely bývají ohraničeny obvykle sloupky, ke kterým jsou připevněny. Ty mohou být dřevěné, avšak zdaleka nejčastěji jsou betonové nebo kovové. Platí to u všech typů plotu, bez ohledu na to, z jakého materiálu jsou postaveny. Ale proč?
Důvodem je především stabilita. Když je takto rozdělen na více částí, je méně pravděpodobné, že jej například silný vítr povalí. Také, pokud se už přeci jen rozbije, je mnohem snazší vyměnit jeden panel, než vyměňovat celý plot. Je však otázkou, zda velikost těchto panelů musí být vždy stejná, a na čem vlastně závisí.
Tím prvním faktorem je samozřejmě materiál, ze kterého je plot postaven. Například dřevo potřebuje relativně krátké panely, zatímco solidní betonový plot (netvořený z jednotlivých panelů nasazených na sloupky, nýbrž skutečně zapuštěný s pevnými základy) je může mít podstatně delší. Než tedy začneme plot navrhovat, je dobré zjistit, jak velké by pro zvolený materiál měly být.
Dále jsou to celkové rozměry plotu. Čím delší jedna strana je, tím kratší by měly být i jednotlivé rozestupy, neboť je také tím více vystaven například prudkému větru. Pokud máme jednotlivé strany plotu krátké, pak si můžeme dovolit mít větší rozměry jednotlivých panelů. I to tedy musíme uvážit. Je však pravdou, že pokud si je nebudeme vyrábět sami, prodávají se již ve standardizovaných rozměrech. A to je místo, kde můžeme začít.
