Asi každý rodič sní o tom, že své dítě uvidí na vysoké škole, a to bez ohledu na to, o jaký obor se bude jednat. A je pravdou, že dnes se na vysoké školy hlásí více lidí, než kdy předtím. Zajímavé však je, že většina volí jiný obor, než který studovali na střední škole. To vyvolává otázku, proč v něm nepokračují, když si jej původně vybrali, a raději se učí úplně od začátku něco nového.
Zde je potřeba se podívat na to, kdy a jakým způsobem si studenti volí střední školu. Většinou jde o to, která je dostatečně blízko, aby se minimalizovalo dojíždění, a také která je nejlehčí či naopak nejprestižnější. Obor je zde v podstatě podružný.
To samozřejmě neplatí vždy. Stále je dost těch, kteří vybírají právě specifický obor. Mnohdy však zjistí, že to není přesně to, co si představovali, a že je nakonec nebaví. K tomuto prozření však často dojdou až příliš pozdě, kdy už je jednodušší onu školu prostě dochodit, nehledě na to, že se jen málokomu chce začínat znovu od prváku.
Dále zde máme fakt, že si střední školu vybíráme, když je nám 15 let. To je poměrně brzy, neboť v tomto věku ještě nemůžeme mít až tak přesnou představu, co bychom chtěli dělat, případně zvážit nejen pozitiva dané profese, ale také její případná negativa. A rodiče v tomto ohledu často také příliš nepomáhají.
Důsledkem je, že když si chce člověk udělat vysokoškolský titul, má už mnohem lepší ponětí o světě a také představu o tom, co by jej skutečně bavilo a co by chtěl dělat. Proto se na vysoké přihlásí na obor, který jej bude skutečně bavit, ačkoliv prakticky vůbec nesouvisí s tím, z čeho dělal maturitu. Ano, má poněkud horší začátek, kdy se musí doučit veškeré základy, avšak ukazuje se, že to není až takový problém. Je však otázkou, zda je to skutečně ideální situace, a zda by nebylo dobré výběr středních škol poněkud pozměnit. Tak by lidé nestudovali něco, co jim nakonec bude k ničemu.
