V továrně Kores se vyrobí každý rok více než 10 milionů kusů lepicích tyčinek. Výroba se navíc rozšířila o tekuté korektory, barvy na razítka a popisovací fixy. Firma Kores kdysi vyráběla psací stroje a s jejich zánikem musela přesunout výrobu do jiného odvětví. Podobně, jako to musely udělat závody na výrobu gramodesek, které se už dnes prakticky nevyskytují na trhu.
Jak se takové lepidlo vůbec vyrábí?
Současným výkonným ředitelem firmy Kores je Clemens Koreska. Zakladatelem firmy byl jeho pradědeček a ten dbal především na vlastní kvalitní know-how. Tím byly, a jsou i dnes, chemické produkty, přičemž je nutné zdůraznit, že recept na to správné lepidlo není nic, co by podléhalo výrobnímu tajemství. Jedná se pouze o optimální poměr surovin, tedy glycerinu, syntetického polymeru a vody, přičemž se polymer nahrazuje v ekologických provedeních docela obyčejným bramborovým škrobem. Ředitel výroby, pan Říha tvrdí, že se do lepidla přidává i malé množství cukru, to kvůli lepší vůni.
Vzniklá směs se důkladně hněte v kontejneru z nerezavějící oceli, kde se zahřívá na teplotu 80 stupňů, a následně se plní do plastových trubiček v plnicí automatické lince. Lepidlo se pak ručně třídí a balí do krabic z pásového dopravníku.
Jedna továrna ve Strmilově, druhá v Mexiku
Majitel firmy cestuje do Strmilova každý měsíc až z rakouské Vídně a řídí zároveň i druhou pobočkou firmy Kores na výrobu lepidel, modelovací hmoty, průklepového papíru a korekčních pásek. Tou je obří filiálka v Mexiku.
Zajímavostí je, že firmu Kores ještě před pěti lety vedl otec Clemense Korese, který však náhle zemřel, a vedení firmy musel převzít právě Clemens, kterému bylo v té době teprve 23 let. Zajímavá je i samotná historie celého podnikání, pradědeček dnešního majitele, Wilhelm Koreska, byl původem Čech a ve Vídni prodával v malém obchůdku průklepák do psacího stroje. Rozjel pak vlastní výrobu papíru, když zakoupil recept na jeho speciální úpravu. Časem se výrobu podařilo rozšířit a dnes má firma Kores roční obrat zhruba 950 milionů korun.