Nebo prostÄ› nÄ›kam jede. Například nÄ›kam do hor. Ono je to vlastnÄ› jedno, kam se jede. HlavnÄ› že se jede pryÄ od stereotypu, od práce a od běžné rutiny. Takže se balí vÄ›ci do kufrů, taÅ¡ek a vÅ¡eho možného co je po ruce. Maminka a sestry si berou bohatou garderobu a tatínek je jimi vypuzen do obchodu, aby pÅ™ikoupil pár nÄ›jakým menších kufříků, takových tÄ›ch, kterým se říká „lodní“. PÅ™ece nebudou dámy na letiÅ¡ti vypadat jako cuchty, zdůvodňují to vÅ¡echny a otci je to stejnÄ› srdeÄnÄ› jedno. Ten už touží jen po tom, aby už už byli na místÄ› a on se mohl v klidu oddávat moÅ™ským vlnkám, nebo horskému vánku.  

koleje

Každý se na cesty balí jinak. Jeden ta k a druhý onak. Hromada kufrů a taÅ¡ek je jen jedním extrémem. Ten druhý je nejet s niÄím. Ano jsou i takoví cestovatelé. Do batůžku hodí skývu chleba a vyrážejí. Ani ti nejsou nÄ›jakým zářným příkladem.  

AÅ¥ už jede ÄlovÄ›k na hory, j moÅ™i, nebo kamkoli jinam, musí se umÄ›t pÅ™izpůsobit. To znamená, že jeho zavazadlo bude obsahovat asi jiné vÄ›ci než ty, co jsou tÅ™eba u moÅ™e a jiné v případÄ›, že jede nÄ›kam vysoko do hor. A také je nutno brát v potaz polohu destinace. Tedy, jiné vÄ›ci si ÄlovÄ›k bere na prohlídku pyramid a jiné na severní toÄnu. Nebo tÅ™eba do Grónska. 

letiště

SkuteÄnÄ› je zbyteÄné tahat s sebou kdejakou blbinu. Na sebe jen to, v Äem jedeme, protože se musí poÄítat s tím, že cestování může být vÅ¡elijaké s výjimkou vlastního vozu. Ale ani zde nevíme co se může semlít neÄekaného.  

Cestování samo o sobÄ› nijak nebezpeÄné není. Pokud ovÅ¡em nemáme smůlu. Pokud se jen opozdí vlak, není to žádná tragédie. Je tÅ™eba to brát s humorem, nepanikaÅ™it a být pÅ™ipraven na vÅ¡echny situace. StejnÄ› jako se může pokazit auto, může se pokazit i autobus nebo se může stát cokoli jiného. OpoždÄ›ní letu je pak bráno už jen jako zlo, které se prostÄ› nÄ›kdy pÅ™ihodí. ProstÄ›, je tÅ™eba být pÅ™ipraven na vÅ¡echno.